ZLATÁ BULA SICILSKÁ

Zlatá bula sicilská sice již po generace náleží k pevné výbavě veřejného prostoru v českých zemích, nicméně jak ukázal novější výzkum, mnohé dosud přejímané závěry v sobě nesly punc letitého zápasu o národní sebeurčení a české státní právo.
Jubilejní rok 2012 proto vybídl nejen k oslavám, nýbrž i k jakémusi ohlédnutí, jehož výsledek je nyní předkládán veřejnosti v podobě sborníku s výmluvným názvem, a ještě výmluvnějším podtitulem. Proč naše představy uvázly mezi realitou a mýty, dokládá šestice autorů na různých příkladech. Na listině samotné, jejím druhém životě i na obecném historickém kontextu, přičemž sama skutečnost, že své síly spojili historikové z univerzitních, archivních i akademických pracovišť, posouvá sborník do role jakéhosi zasvěceného průvodce po historikově dílně.
Předkládaný sborník byl sestaven z příspěvků, které byly předneseny v září 2012 na vědecké konferenci v Národním archivu v Praze Chodovci na paměť 800. výročí vydání souboru tří listin dnes souhrnně nazývaných Zlatá bula sicilská.
Nová ediční řada "Prameny v české historii", jejíž úvodní svazek se právě dostává do rukou čtenářů, je zamýšlena jako volný doplněk, k již zavedené ediční řadě Česká historie, která vychází v Nakladatelství Lidové noviny od roku 1997, kdy Dušan Třeštík vydal své proslulé Počátky Přemyslovců. Klade si přitom za cíl zpřístupnit odborné i laické veřejnosti možnosti a meze výkladu pramenů k českým, moravským či slezským dějinám, jakož i způsoby historické práce, přičemž prameny jsou záměrně chápány široce, tedy jak v tradičním historickém, tak archeologickém, uměleckohistorickém nebo literárněvědném rozměru. Edici řídí Martin Wihoda.