Ručičky věžních hodin

RUDOLF BARTA (4. ledna 1946) se narodil do pražského rodu přírodovědných badatelů a výzkumníků, potomků slavného Františka Křižíka. Po maturitě na gymnáziu v Dejvicích nějaký čas pracoval coby kulisák v různých pražských divadlech a v přátelské společnosti mladých bohémů užíval života. V roce 1968 se vydal do světa. Jako by něco tušil, pro jistotu už na jaře. Některé jeho příhody doma a později i v Americe ovšem byly ve své době dosti šílené, takže posluchači jeho bohatýrská vyprávění brali s rezervou. Rudolf Barta nejspíš nikdy nepomýšlel na to, že by si mohl nebo snad měl něco psát. Nepotřeboval si vymýšlet děje a obrazy. Próza se mu děla sama. Když se dal do vzpomínání, tato neobvyklá a nečekaná kniha začala růst. Neponořil se jen do neučesané kroniky jednoho soukromého života: svérázně klenuté oblouky kapitol nesou mozaiku, jež je místy bizarním svědectvím o životě jedné generace v Praze, v New Yorku i u Pacifiku; je to autentický díl naší společné Czech Story.