Prstem po mapě

Na mape vetšinou hledáme místo, kde práve jsme, prípadne cestu tam, kde být chceme. Do mapy však možno prímo vstoupit a prožít v ní nekonecná dobrodružství. Putování prstem po mape casto predstavuje naše vubec první samostatné cesty a také poute nejkrásnejší, nebot se jedná o výpravy imaginace, pri nichž své fantastické predstavy nemusíme konfrontovat s realitou. Prstem po mape se však mužeme dostat mnohem dál než do nejvzdálenejších koncin sveta: zavede nás až treba až do hlubin naší duše.
Simon Garfield ve své knize práve k takovým výpravám zve. Vydává se po stopách pravekých lovcu, kterí nacrtli do prachu cesty pár car, a od nich prechází k moderním cestovatelum se satelitní navigací v kapse; sleduje zoufalé úsilí viktoriánských lékaru, kterí se s pomocí mapy snažili zastavit šírení cholery, jakož i metodický postup soucasných neurovedcu mapujících hlubiny lidského mozku. Hovorí o poetice a technických úskalích výroby glóbu a také o politických souvislostech ruzných kartografických projekcí. Mapy, jež provázejí lidský rod od samého pocátku, jsou pro nej zkrátka nejen praktickou pomuckou, ale i zprávou o tom, jak vnímáme svet a své postavení v nem. Garfield na své pouti navštevuje velké zemepisce a kartografy svetových dejin, jako byli Ptolemaios, Gerhard Mercator nebo John Ogilby, v jeho ocích je ale nefalšovaným kartografem každý z nás: vždyt každý si nekdy nakreslil plánek cesty nebo rozvržení obývacího pokoje, každý nekdy píchl prstem do mapy a prohlásil: „Zde jsem“. Jak pri tom postupujeme a co se nám pri tom honí hlavou, sdeluje cosi podstatného o nás samotných. Fascinující naucná kniha Simona Garfielda se tomu snaží prijít na kloub: neotrele, ctive a zábavne.