Němci a jejich mýty

Významný německý politolog a historik Herfried Münkler ve své prestižními cenami ověnčené knize podává celistvý obraz německých dějin, od nejstarších časů až po současnost, přičemž na rozdíl od standardních historiografických publikací se nespokojuje s faktografickým výčtem a popisem událostí, nýbrž ukazuje, co tyto události znamenaly z hlediska vývoje a proměn německé identity. Na základě rozboru ústředních mýtů a mytických struktur, jež tuto identitu formovaly, umožňuje čtenáři porozumět „duchu“ německých dějin. Postupně nás seznamuje s klíčovými příběhy, postavami, tématy, ale i místy, které jsou s historií německého národa a němectvím bytostně spjaty. Ukazuje například význam Písně o Nibelunzích, mýtu o knížeti Cherusků Arminiovi, císaři Barbarossovi, roli, jakou sehrál Martin Luther či Goethův Faust, genezi a peripetie snění o Velkoněmecké říši, téma „boje proti Římu“, prušáctví, ale i úlohu „osudových“ míst, jako je Výmar, Norimberk či Rýn.
Spektrum témat, jemuž se autor ve svém „dějepise německé sebeprezentace“ věnuje, je ovšem velmi široké a jeho pohled se neobrací pouze do dávné minulosti – v kapitole, v níž pojednává o historickém vývoji po druhé světové válce, například vysvětluje, že ani tato éra se neobešla zcela bez mýtů, jen se už nevztahují k politice, nýbrž k individuálnímu blahobytu a ke konzumu. Hospodářský zázrak, německá marka, Mercedes – i to jsou svého druhu mýty v jinak zdánlivě zcela mýtuprosté zemi…
Za knihu Němci a jejich mýty (2008) byl autor v roce 2009 odměněn cenou Lipského knižního veletrhu v kategorii literatury faktu a esejistiky a cenou Fritze Meyera-Struckmanna pro humanitní a společenské vědy.

Herfried Münkler se narodil roku 1951 ve Friedbergu ve spolkové zemi Hesensko. V roce 1970 maturoval na augustiniánské střední škole ve svém rodišti, poté studoval němčinu, filozofii a politické vědy na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. První státnice složil roku 1977, dizertační práci Filozofie dějin a politická akce. Odpověď Niccola Machiavelliho na zhroucení křesťanské filozofie dějin a krizi Florentské republiky vedenou politologem Iringem Fetscherem (1922–2014), odborníkem na hegelovství a marxismus, obhájil roku 1981. Od roku 1982 působil jako odborný asistent na katedře společenských věd Univerzity Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu. V roce 1987 se tamtéž habilitoval prací Národní zájem. Leitmotiv raného novověku a obdržel venia legendi pro obor politologie. Roku 1992 byl jmenován profesorem Humboldtovy univerzity v Berlíně, kde dosud působí. Zabývá se politickými teoriemi a dějinami idejí, zejména ideologií a mytologií německého nacionalismu.

Münklerovo knižní dílo je dosti obsáhlé, čítá kolem dvaceti titulů, jichž je převážně autorem, případně spoluautorem. Vyšel ze studia raně novověké politické filozofie a upozornil na sebe jako znalec myšlení N. Machiavelliho; svou upravenou dizertaci vydal knižně v roce 1984 pod názvem Machiavelli. Úvaha o novověkém politickém myšlení z krize Florentské republi¬ky. Napsal monografii o Thomasi Hobbesovi (2001) a o válečných teoriích Carla von Clausewitz (2003). Poté se věnoval dějinám německého politického myšlení, německému imperialismu a německým politickým mýtům. Roku 2013 vydal monografii Velká válka. Svět mezi lety 1914 a 1918, která představuje politologickou analýzu válečného kataklyzmatu. Společně se svou manželkou napsal Slovník renesance (2000) a knihu Noví Němci. Země tváří v tvář budoucnosti (2016). Kromě toho publikoval značné množství odborných studií, překladů a popularizačních článků. Jeho texty jsou přeloženy do více než dvaceti jazyků.
Herfried Münkler je nositelem několika ocenění a vědeckých stipendií: kromě zmíněných ocenění za knihu Němci a jejich mýty obdržel cenu Nadace Abyho Warburga za rok 1995, stipendium Opus Magnum od Volkswagenu a Nadace Fritze Thyssena za projekt „První světová válka. Prvotní katastrofa 20. století, nebo průlom modernity?“. Ještě před vydáním knihy Velká válka. Svě